Lutyňská mise Subspace
S mírným zpožděním přicházíme s reportáží z letošní největší a zároveň i nejdůležitější Mise ostravského klubu Subspace. Lutyňská mise, konaná již potřetí, se letos stala nejen velkou sešlostí členů Subspace ze všech možných končin českých, ale také završením dnů oslav patnáctých narozenin našeho klubu. A jak to celé probíhalo?
Po vydařených předchozích dvou ročnících jsme se letos opět v hojném počtu sjeli na Ostravsko, na již tradiční srpnovou, tzv. Lutyňskou, misi našeho klubu. Celá akce opět proběhla, díky laskavosti naší kamarádky Blanky a její rodiny, na chalupě v Dolní Lutyni. Letos se Mise konala již na začátku srpna, oficiálně ve dnech 6.-8. 8. 2010, přičemž na sobotu bylo v kině v nedalekém Bohumíně naplánováno promítání závěrečné dvojepizody ST TNG All Good Things (více o promítání Korax) – kterým jsme měli velkolepě završit oslavy patnáctiletého výročí trvání našeho klubu.
Mise oficiálně okupovala zmíněný srpnový víkend, ale první výsadky z dalekých končin naší země se sjížděly už v průběhu týdne, jiné naopak navštívily jen hlavní programovou část přichystanou na sobotu, která byla díky promítání All Good Things také nejdůležitějším dnem celé Mise.
Když jsme se tedy víceméně všichni v sobotu dopoledne sešli, oslavili jsme šťastné cesty, jež nás ve zdraví dovedly do cíle, obědem v irském pubu Belfast v Bohumíně. Tam se stoly doslova prohýbaly pod pizzami velkými jako kola od vozu a vrchovatými hromadami voňavých pečených žeber. Nikdo by si tehdy jistě nedovolil poznamenat, že jsme nejedli plně. Po vydatném obědě jsme se přesunuli k nedalekému bohumínskému kinu, kde se naše početná skupina rozdělila na „kočárkáře“, kteří se vydali na lov kešek a „kinaře“. Ti se v čele s Koraxem, organizátorem promítání, pohodlně usadili v hledišti bohumínského kina, aby mohli poprvé v životě zhlédnout svou oblíbenou seriálovou epizodu na velkém plátně.
V odpoledních hodinách proběhl přesun na místo dalšího průběhu Mise – do všemi oblíbené Dolní Lutyně, kde už na nás čekala smečka radostných psů, a také spousta jídla a pití ke konzumaci. Program dne byl volnější, skupinky rozptýlené po zahradě a přilehlých koutech domu se zabavily konverzací na témata startreková i jiná, další hloučky si hrály se Subspace drobotinou a užívaly si příjemného slunečného počasí. V průběhu odpoledne nás Blanka uhostila domácí sekanou a na večer pak bylo připraveno několikachodové grilování a posezení před domem. Po setmění někteří setrvali na romantickém posedu venku, jiní před vchodem hubili houževnaté sršně, a další se usídlili v útrobách domu a trávili příjemný čas s přáteli hraním her anebo povídáním o všem možném i tom méně možném. Dům utichl kolem jedné hodiny ranní, kdy jsme se uložili do spacáků a postelí a postupně všichni, plní dojmů a dobrého jídla, usnuli.
Spalo se, jak je na srpnové Lutyňské misi již tradicí, na půdě, kterou pro nás letos Blanka dokonce vybavila pohodlnými matracemi, bylo o nás tedy vskutku královsky postaráno. V neděli po probuzení nás pak čekala vydatná snídaně „co dům nakoupil a návštěvník si bude přát sníst“ a po ní měla následovat další, tentokráte výletová a poznávací, část Mise. Jelikož slunečné počasí vystřídalo zatažené, které s sebou nakonec přineslo i nepříjemný a pro procházky zcela nevhodný déšť, neuskutečnil se ani plánovaný paintball, ani zoo, a tak zbylí účastníci Lutyňské mise završili celou víkendovou akci jak jinak než dobrým jídlem, a to obědem v naší oblíbené (již skoro klubové) čínské restauraci Panda v Ostravě, odkud se pak vydali tam, kam se trekkie vždycky nakonec vydat musí – domů…
Na tomto místě bych ráda poděkovala Blance, která nám poskytla útočiště doslova u sebe v obýváku, starala se o nás jako o vlastní a krmila nás dobrým jídlem, Koraxovi za to, že nám pustil Picarda v kině, jak slíbil, ale také všem vám, kteří jste se Mise zúčastnili a bylo vám na ní s námi hezky. Díky, bylo to moc fajn. A těším se zase někdy příště, znova…