Festival Fantazie 2008

Nedílnou součástí letošního ročníku “fantastické dovolené”, jak se přezdívá každoročně pořádanému Festivalu Fantazie, byl i TrekFEST008 – nyní přinášíme reportáž ze všech šesti dní Star Trek programové linie. Abychom vás ujistili o tom, že článek není psán jakkoli zaujatě, byl sestaven z menších reportáží několika našich členů.

Přípravy

Nástin zaměření letošního TrekFESTu se de facto zrodil v době loňského FFS a jeho přípravy začaly nedlouho poté – ano, připravit pět a půl dne dlouhou programovou linii na FF trvá opravdu tak dlouho. Domlouvání jednotlivých částí programu se provádělo jednak přes různá diskusní fóra a komunikační protokoly (ICQ, Skype, aj.), jednak osobně formou různých organizačních srazů, většinou u někoho doma. Osobní setkání bylo zejména důležité pro projekt ST Momentky.

Šlo v podstatě o to, že se z každého seriálu vybralo kolem padesáti (zkuste tipnout přesné číslo) dobře známých okamžiků (např. Dax umírá, Doktor zpívá se svou miniaturou duet, Trip s Malcolmem sedí opilí s flaškou v raketoplánu), které členové realizačního týmu nafotili. Na akci samotné se pak tyto fotky promítaly s tím, že pod každou fotkou byly uvedeny čtyři epizody a soutěžící měli určit, o kterou z uvedených epizod se jedná.

Samotné zaměření programu jako celku bylo letos dosti netradiční – tentokráte se totiž vše točilo kolem mirrorového (zrcadlového vesmíru) – paralelní reality, ve které se vše odehrává trochu jinak než v té naší a obecně řečeno jsou všichni zlí. Krom toho, že vládu nad webem TrekFESTu převzali představitelé mirrorového vesmíru a náležitě si jej upravili, byla připravena řada přednášek a projekcí, které tuto paralelní realitu dohromady detailně rozpitvaly. Na konci předposledního dne ST programu pak proběhl soudní proces, který měl rozřešit spor o to, který ze dvou vesmírů je ten utlačovaný.

Pátek (Korax)

Protože jsem nebyl schopný se přes týden dokopat ke sbalení na akci, vyzvedl jsem si vysvědčení už ve čtvrtek a v práci jsem si vzal dovolenou, abych se mohl v pátek dopoledne věnovat plnění zavazadel zbytečnostmi. Poučen zkušenostmi z minulých let jsem se předem pořádně vyspal, zabalil a kolem jedné hodiny spolu s Crusherem vyrazil do Ostravy. Tam jsme někdy kolem druhé nabrali Milana a Kamču, kterou Crusher musel nejdříve odvézt do Jeseníků. To podle původního plánu nemělo ohrozit náš včasný příjezd na TrekFEST, nicméně rádoby inteligentní GPS navigace (ne)zklamala a z Jeseníků do Chotěboře nás vedla pokud možno co nejpomalejšími cestami, takže jsme dorazili o hodinu a půl později, než jsme plánovali.

Páteční program se krom oficiálního zahájení TrekFESTu sestával z první části ST momentek, logicky na téma Klasické série a dvou přednášek – ST Fan seriály a filmy a Mvekova soutěž Dezintegrační komora.

Sobota (Axiom)

Sobota 28.6. byla v Chotěboři druhým dnem Festivalu fantazie a také druhým dnem Trekfestu 2008. Pro mne však byla v obou případech dnem prvým, neboť jsem se do tohoto městečka na Českomoravské vysočině mohl vydat až nyní. Vyrazili jsme z domova i s Dankou brzo, takže po cca třech hodinách jízdy se před námi krátce po deváté hodině ranní vynořilo hlavní město české fantazie těchto dnů.

Bez problémů jsme se přihlásili na recepci v kině, nastěhovali se do ubytovny obchodní akademie a již krátce před desátou dorazili na Trekfest.

Prvním dojmem, který jsem zde zaregistroval, byla Přední desítka, za jejímž pultem se hbitě otáčeli Wesley a Korax. A nato již započal první bod mého letošního programu – sobotní Snídaně s trekkies. Já jsem sice již měl svou snídani dávno za sebou, ale ani tato nebyla marná. Moderování se ujali Bedraz s Foxem a svižně nás provedli pozdně ranní hodinkou mezi příchodem na program a jeho dalším pokračováním. Součástí snídaně byly mimo různé informace o zahájení Trekfestu a o jeho dalším programu také premiéry rubrik, které se měly v dalších dnech stát stálicemi. Takže jsme si mohli zacvičit v rytme impulsních motorov, naučit se uvařit v rubrice Neelixova vařečka nějakou tu dobrůtku (dnes to byla pomazánka z utariánských krabů a ta se dala v závěru snídaně i vyhrát) či setkat se se zajímavým hostem – v sobotu to byl vedoucí startrekové linie Margh. Formou soutěže bylo dokonce vyhlášeno i sobotní pátrání po rebelovi, který uprchl ze zrcadlového vesmíru

Hodina s oblíbenými moderátory utekla jako voda a dalšími body programu byla přednáška o hře Theta Fleet a soutěž Poznávačka obrázků. Těch jsem se bohužel nezúčastnil a čas využil pro definitivní ubytování a oběd. A před odpoledním programem jsem ještě nahlédl ke konkurenci na přednášku Druzí versus Dharma v seriálu Lost.

Odpolední program Trekfestu započali Omi a Bedraz první částí přednášky Historie za zrcadlem. Zrcadlový Star Trek byl totiž hlavním tématem letošního Trekfestu. Nejednalo se ale jen o popis epizod, které všichni známe, ale o jejich rozvinutí a pokračování v knihách a komiksech, které se odehrávají v Říši za zrcadlem a popisují jeho historii. Člověk by si měl na základě přednášky rozhodně chuť tato díla přečíst, ale mimo jejich nedostupnost je problémem v mém případě i jazyková bariéra.

No a co po přednášce – no přece soutěž! Momentky ze Star Treku TNG prověřily naši paměť a schopnost vizuální asociace. Momentek bylo 47 a bylo to dost těžké – aspoň pro mne. Takže ten diplom za deváté místo si dost považuji. Soutěžil jsem i další dny a výsledky byly vyrovnané – nejhůře do třináctého místa. Lepší už to asi nebude. Vyčerpán za soutěže jsem musel změnit téma, bígla ve strojovně jsem neviděl, ale s chutí jsem si poslechl přednášku Františka Fuky o překladu filmových Star Wars (a nejen jich).

No a potom nastal čas na startrekový film. A nebyl to film ledajaký – svou premieru na Festivalu fantazie si odbyl první český fanfilm Metrénský incident (tu první – pravou – měl již loni před vánoci). Přidanou hodnotou k projekci byl křest DVD tohoto snímku spojený i s jeho prodejem prvním nedočkavcům.

Po filmu a po večeři jsem dal vale světu Star Treku a vydal se společně s českým géniem Jarou Cimrmanem a plzeňským Cimrmanbandem až na severní pól. Bylo to po tom parném dnu osvěžující. A nejen to, ty klasické hlášky se prostě dají poslouchat znovu a znovu. Na Trekfestu zatím proběhla přednáška Kareemy o překládání scifi, Martyho soutěž ve filmových hláškách a prezentace Little Borga spojená s mixy hudby ze Star Treku. Jistě to bylo také zajímavé, ale člověk prostě nemůže být všude.

No a po divadle se již má sobota na FF začala chýlit nke svému závěru. Únava dostihla i mou dceru a tak jsme se vypravili do svého bivaku v obchodce. Měli jsme za sebou opravdu pěkný den.

Neděle (Oriana)

V nedežu sme si s Darellom trochu prispali a na „snídani s Trekkies“ dorazili asi s polhodinovým meškaním. Keďže nikde inde nebol lepší program ani žudia, zakotvili sme vo vežkej sále na TrekFESTe na zvyšok dopoludnia a vypočuli si zasvätené rozprávanie o zákulisí Metrénskeho incidentu od režisérky a scenáristky Annie aj so spoilermi na Samuelovu časť, ktorá mala prísť o deň na to. Keďže mám zákulisné drby rada, nebola som účasťou sklamaná.

Špeciálne zvedavá som bola na nasledujúcu prednášku o filozofii a logike na Vulkane. Kareema pojala svoju prednášku z pohžadu Pozemšťanov a ich filozofie na tú Vulkanskú a prednáška sa čoskoro zmenila na diskusiu niekožkých filozofov – amatérov. Keďže minulo dvanásť, vytratili sme sa v malej skupinke na obed tradične do Panského domu.

Nezapriem v sebe beznádejného trekkieho, a preto bol poobede na programe znova TrekFEST. Vrátili sme sa práve na Star Trek momentky z DS9. Ako všetky periodické časti programu, bola táto súťaž pripravená dobre, akurát neviem, či som Star Trek tak dlho nevidela, alebo boli tie momentky naozaj také ťažké.

Na nasledujúcu viac ako hodinu sme s Darellom zakotvili v herni, ktorá sa z roka na rok rozrastá, takže tentoraz mala vyhradené celé prízemie a prižahlé balkóny Sokolovne. Nakoniec nás tak zaujala hra Doba kamenná, až sme zabudli, že máme kúpené lístky na divadelnú hru Akt od Amatérskeho divadla Járy Cimrmana a do kina sme prišli s pätnásťminútovým meškaním. Našťastie meškali aj divadelníci, takže sme skoro o nič neprišli.

A po divadle späť do vežkej sály. Stihli sme asi polovicu dokumentu Lidé ve vesmíru, viac zvedaví sme ale boli na nasledujúci program, ktorý mali pripravený Hypo s Marghom. Súťaž 5 proti 5-tim začala oneskoreným príchodom kapitána jedného z tímov Johansona a bola korunovaná ešte neskorším príchodom jeho večere. Ale aspoň mu, podža šikovne obstaraných záberov, chutilo. Súťaž však nakoniec vyhral tým vedený kapitánom Loreom.

Po súťaži sa s nami členovia CZ Kontinuum podelili o svoje zážitky a dojmy zo svojho prvého zahraničného conu v Londýne doprevádzaného kvantami obrazového materiálu. Neviem ako ostatní, ale ja som si pri tom ani neviem kožkokrát pomyslela, že nabudúce chcem ísť tiež.

Keďže týmto sa program TrekFESTu skončil a nám sa ešte nechcelo spať, odobrali sme sa znova do herne, kde sme si zahrali Agricolu a zabudnúc na čas (čo sa na tomto cone môže stať raz – dva) sme sa vybrali na hotel až okolo druhej ráno.

Pondělí (Wesley)

V pondělí se těžko probouzelo. Bylo po INFANTILCON diskotéce, a do svých lůžek či spacáků jsme se vraceli v pondělí kolem třetí rodiny ráno. Na ranní program někteří dorazili až v půlce snídaně s trekkies. Snídaně byly opravdu výborný nápad. Člověk mohl přijít kdykoliv v průběhu snídaně, bez toho aby nějak významně narušil program. Poté se mohl v klidu nasnídat za vtipných poznámek Foxe a vaření Samuela v roli Guinan, komentování Bedraz, Littla a dalších. Velkou část dne jsem opět strávil na stánku Přední Desítky, kde jste si mohli zakoupit suvenýry, trička, a získat všemožné informace. Po snídani se mi podařilo zadívat se do přednášky Samuela o Metrénském incidentu z druhé strany. Až tady se člověk dozví, kolik za každým kousíčkem filmu bylo práce, jak vznikaly postupně jednotlivé scény a scenérie. Samuelovy přednášky samy o sobě jsou velmi zajímavé, protože Samuel přednáší – vypráví jen o tématech o kterých má přehled, tudíž nemusí nic číst ze slidů a vše mluví přirozeně “z patra”, čímž jsou jeho přednášky velmi přirozené a dobře se poslouchají.

Poté následovala ne méně zajímavá přednáška Kareemy a psychologii fandomu. Kareema měla na ffku celkem 4 přednášky, a myslím, že se ji všechny velmi povedly, navíc každá z nich úplně o jiném tématu. Už si v podstatě přesně úplně nepamatuju jaké byly hlavní body, ale rozebíraly se různé stupně fanouškovství, z velké části to bylo i o psychologii. Bavil jsem se velmi dobře, škoda, že na přednášku byla pouze jedna hodina, o tomhle tématu by se dalo debatovat klidně i dvě hodiny.

Poté jsem tak na půl ucha a oka poslouchal Omiho přednášku o mirrorovém designu. Dověděli jsme se jaké jsou hlavní rysy mirroru a měli jsme možnost shlédnout zajímavé grafické ukázky.

Následně jsem si vychutnal VOY momentky. Voyager mám velmi rád, nevím už kolik se mi podařilo poznat momentek, ale výborně jsem se bavil.

Pak byla na programu přednáška o Neutral Zone, tu jsem také poslouchal jen z části. I tak mě zaujaly některé postřehy, protože už několik let hraju TrekGAME a tak jsem měl i možnosti srovnávat.

Soutěž v ne sci-fi seriálových znělkách jsem proseděl za Přední Desítkou, v sále si ani nebylo kam sednout. Tento pořad měl snad jednu z největších návštěvností ve Velkém sále.

Poté následovala přednáška o fanseriálech Oddysey a Helena Chronicles. Byl jsem překvapen, jak kvalitně některé snímky vypadaly, dokonce jsem si řekl, že se nakonec na nějaký ten fanfilm podívám.

Půjčovna kol aneb Je třeba zabít Baltara bylo velmi povedené představení OKTAN teamu v Chotěbořském kině. Přímo před očima se nám posádka Battlestar Galacticy měnila na posádku USS Voyageru. Představení OKTAN týmu mají pokaždé svůj punc originality, stále mám v paměti např. Kai Opuku a souboj na nože :-).

Posledním, ale rozhodně ne méně zajímavým bylo Federální diskuzní fórum pod taktovkou Zephrama. Jak už jsem naznačil, diskuze byla moderovaná, v prvním kole se dokonce podařilo zúčastněné přesvědčit, aby se na parketu rozestavěli do prostoru os x a y, na základě svého názoru (mohli jste se postavit libovolně do vymezeného prostoru, dle toho jak jste s daným tvrzením méně či více souhlasili). Nápad to byl zajímavý, leč po prvním usednutí na stoličky se už moc lidem nechtělo znova vstávat. Témata byla velmi zajímavá a o to zajímavější byla i samotná diskuze, co člověk to názor. Někteří se vyloženě přemáhali aby neusli :-). Zprvu se debatilo o Star Treku a budoucnosti, kterou prezentuje – zda je to možné či ne. Druhé téma byla homosexualita, bisexualita, heterosexualita a sexuální úchylky. Během této debaty si k nám do povzdálí přisedla skupinka starwarsáků, kteří byli naším debatováním minimálně překvapeni :-). Posledním tématem bylo něco ohledně náboženství, ale to už bylo tak kolem dvou hodin ráno, což už jsem bohužel nebyl schopen po včerejšímu řádění na parketu moc vnímat.

Uklidili jsme stoličky, nebo si alespoň myslím že jsme je uklidili, a vydali se za jiným programem – někteří na bar, někteří spát.

Úterý (Thestral)

Úterý začalo stejně jako jiné dny TrekFestu promítáním zrcadlové epizody, v tomto případě se jednalo o Ressurection z DS9. Tu jsem si ale jako většinu ranního festivalového promítání nechala ujít a do velkého trekfestového sálu se dostavila až na tradiční snídani s trekkies, moderovanou Bedraz a Foxem, kde jako každé ráno proběhla nutná rozcvička, „živá příprava“ snídaně a následná možnost tento malý kulinářský zázrak vyhrát a radostně spořádat, dále také rekapitulace dosavadního programu a připomenutí toho, co nás v něm teprve potká – a dá se říct, že v úterý nás toho v něm mělo potkat opravdu hodně.

Tedy „alespoň“, co se velikosti a důležitosti věcí týče. Už delší čas se v kuloárech mluvilo o obrovské averzi zrcadlového vesmíru vůči tomu našemu, až jednou, právě teď, jak by řekl básník klasik, pohár přetekl. Na úterní večer se chystal snad největší soudní spor v dějinách obou, ne-li všech, vesmírů…

Po vydatné snídani následovala Kareemina podle mnoha jejích posluchačů velmi povedená přednáška o teorii strun, kterou jsem já ale bohužel vynechala a navštívila poněkud zvláštní a kontroverzní kus v linii Maelströmu. Od jedenácti hodin se velký sál začal plnit nejen fanoušky tolik protěžovaného Star Treku, ale také obdivovateli kultovního českého seriálu Návštěvníci. Začínala totiž Mvekova přednáška s názvem Návštěvníci přicházejí warpem, postavená na „podobnosti“ obou děl, konkrétně šlo o vtipné srovnání časových misí Kirkovy posádky ze Star Trek IV Cesta domů a Expedice Adam Bernau z Návštěvníků, doplněné o množství názorných ukázek jak z filmu, tak ze seriálu. Od třinácti hodin jsme měli čas na obědovou pauzu, kdo chtěl ale mohl zůstat a zhlédnout další epizodu DS9, tentokrát to byla The Emperor´s New Cloak, nebo se přesunout třeba na linii Doktora Who, kde se promítal druhý díl čtvrté řady s názvem The Fires of Pompei.

Po přestávce se pak mohlo pokračovat v cestě tam, kam se dosud člověk nevydal, konkrétně to bylo s Praotcem Trekkiem, který nám představil přednášku s názvem Terranské impérium jako obranná organizace. Tu jsem ale bohužel taky nestihla celou. Po této přednášce přišel další, mnoha účastníky minulých soutěží jistě velmi očekávaný, díl ST momentek. Úterní byly zaměřené na Enterprise a byly tedy z momentek poslední. Nejdřív jsem si u nich věřila natolik, že jsem si sehnala tužku a papír a chtěla se taky účastnit, po několika minutách sledování fotek a slepého tipování názvů jsem si ale řekla, že to možná ani nemá cenu a dál jsem se už jen dobře bavila opravdu povedenými momentkami. Nakonec jsem ale zjistila, že většina mých tipů byla kupodivu správná. Tak snad příště. Znova.

Po soutěžení byl zase čas přejít k něčemu vážnějšímu, čas na omiho přednášku o českých

ST webech. Musím říct, že byla opravdu dobře připravená, weby byly rozdělené do skupin podle mnoha různých kritérií – podle toho, čím se zabývají, jestli jsou klubové nebo diskuzní, aktuální nebo bohužel už dlouho neaktivní, opomenuty nebyly ani ty nejzajímavější blogy členů Star Trek komunity. Co do množství informací, to bylo skoro až vyčerpávající a bylo by možné z nich připravit ještě další přednášku. Snad jen webu fanklubu Subspace mohlo být věnováno více prostoru, je ale pravda, že není ještě zrovna zaběhnutý. Na druhou stranu ale navazuje na dlouholetou tradici SFK Dominion a bylo by tak rozhodně dobré říct o něm více než jednu větu.

Aby si účastníci TrekFestu a nejen jeho, jak se po několika minutách, kdy se velký sál naplnil snad o pětinásobek původního počtu posluchačů, pohodlně usazení na svých polstrovaných židlích, zase tak trochu zahráli, byla na programu soutěž v seriálových sci-fi a fantasy znělkách, kterou stejně jako všechny ostatní soutěže seriálových znělek připravovala Miniel. Od šesti pak probíhala Zephramova skvělá přednáška o Zeframu Cochranovi. Na tu si kdovíkde všude vyhledal snad všechny možné i nemožné informace o tomto warpovém hrdinovi. Zabýval se jím ze všech úhlů a světových stran. Seznámil nás s jeho minulostí, přítomností i budoucností, mládím, studiem, osobním i profesním životem, návyky, zlozvyky, koníčky, oblíbenými věcmi, dokonce se zajímavou přesností určil i Cochranovo datum početí, které by připadlo právě na jeden ze dnů TrekFestu. Tedy, teď stačí už jen čekat a on přijde a udělá díru do vesmíru. Možná.

Vzhledem k neuvěřitelnému množství informací, které Zephram ve své přednášce předkládal se i tato protáhla, ale protože po ní mělo následovat jen promítání, ničemu to nevadilo a pokračovalo se i v necelé následující hodině. Část z ní jsme ale s tatínkem využili pro večeři, abychom pak měli dostatek energie pro věci budoucí…

A ty se blížily. Od osmi hodin byla na programu věc doslova dimenzionální důležitosti.

Celý TrekFest i se svým, Kniginým, bíglem se přesunul do budovy kina a ze všech návštěvníků sálu se tak náhle stala porota soudního procesu století, sporu v němž proti sobě stál Star Trek na straně žalobce proti Star Treku na straně žalovaného. Zástupci zrcadlového vesmíru, intendantka Kira Nerys a kapitán Jonathan Archer žalovali nezrcadlový startrekový vesmír za převzetí moci nad většinou seriálových epizod a požadovali spravedlnost ve věci práva na alespoň srovnatelný počet vlastních zrcadlových epizod. Proti nim stáli kapitán Kathryn Janewayová a první důstojník William T. Riker (spolu s Datovou rukou pro štěstí a Lorovou nohou..). Obě strany měly dostatek pádných argumentů pro to, aby se soud a porota rozhodli pro jejich prospěch. Bylo předvedeno také mnoho svědků, mezi nimi i samotná Borgská královna, trochu namíchnutý bezruký poručík Dat nebo velitel odboje na DS9 zrcadlové reality Miles O´Brien. Ani přes jejich výpovědi nebylo však pro soudce jednoduché rozhodnout v něčí prospěch. Po dlouhém rozhodování ale porota nakonec většinově odhlasovala argumenty kapitána Janewayové a Willa Rikera a uznala, že zákon a realita je na jejich straně. Reakce žalobců nebyla, jak se samozřejmě dalo očekávat vůbec umírněná, přiznali ale, že s tímto výsledkem počítali, měli tedy v záloze plán B plný znepřátelených lodí vstupujících do našeho vesmírného prostoru a připravujících se….

Zatím je jasné jen to, že k něčemu opravdu velkému, co pravděpodobně nebude jen čajovým dýchánkem a přátelským pozdravením svých protějšků v opačné realitě – na tom se shodla jak televize, která pravidelně informovala o průběhu procesu i o „invazi ze světa za zrcadlem“, ke které došlo bezprostředně po jeho skončení, tak i žalovaná vítězná strana.

Asi nikdo nečekal, že výsledek soudu může přerůst v něco takového. Teď už si totiž nemůžeme být jistí ničím, snad jen tím, že je třeba, abychom byli připraveni na cokoliv…

Třeba i na noční Karaoke, které se chystalo od desíti hodin ve velkém sále kulturního domu a při němž jste si mohli střihnout své oblíbené, vesmírem, životem a vůbec osvědčené hity, startrekově tematické i jiné a až do rána bílého zpívat, veselit se a dobrou vůli mít…

Středa (Thestral)

Středa byla posledním dnem letošního TrekFestu, který její programovou náplní spíš už jenom dozníval. Vrchol proběhl předešlého večera při soudním procesu. A ač bylo jasné, že zrcadlový vesmír připravuje drtivou odvetu, vzduch byl najednou o strach z možného napadení hustší než předtím a nikdo pořádně nevěděl, co může čekat, vyvedl se i tento poslední den velmi dobře. Jelikož startreková linie už doznívala a také z velké části sestávala z herních turnajů v sokolovně, byl jí přidělen prostor malého sálu. Tam také od rána promítali voayagerovskou epizodu Living Witness a od desíti hodin jsme se v přednášce andorijské

Dr. Talliany Serwe Ľud Andorie – telo, duša, vášeň a žad mohli mnohému přiučit něco o životě, kultuře a návycích Andoriánů. Od jedenácti se představil Korax se svou přednáškou Jak se (ne)dabuje Trek o prvních (a realizovaných a dnes už kultovně známých a často citovaných), ne tak úplně dokonalých a federačního vesmíru znalých, dabinzích Star Treku, až po ty současné, ať už se jednalo o jednotlivé série nebo samostatné celovečerní filmy.

Koraxe vystřídal u stolečku Margh a v následující asi hodině a půl probíhala diskuze o průběhu a organizování TrekFestu s názvem Tak už jdeme do finále TrekFestu 008, ve které se hodnotily prošlé přednášky, věci, které byly skvělé a ty, které by se měly naopak třeba vylepšit, atmosféra na conu, schopnosti hlavního organizačního týmu, došlo i na plány pro příští Star Trek akce, které nejsou až tak daleko, jak by se mohlo možná zdát.

Od jedné hodiny probíhala registrace na STCCG turnaj a taky se šlo na oběd. Ten jsme ale já a taťka odbyli rychle a spěchali do kina na filmovou inscenaci Hvězdného prachu. Před samotným promítáním jsme se ještě stihli, spolu se zbytkem přeplněného sálu chotěbořského kina, zapsat do filmové historie jako kompars prvního fanouškovského filmu Harry Potter. I když samotný Hvězdný prach, ač bohužel s českým dabingem, děti jsou dnes asi otrlejší, byl mnohem větším zážitkem než nekonečné natáčení davové scény zakletého sálu, z jejíhož opakování byl už každý tak trochu otrávený.

Ve stejné době jako fantasy film v kině se v trekfestovém sále promítaly (až do osmnácti hodin) vybrané epizody TOS, ENT, DS9, TNG a VOY. Od šesti taky probíhala neveřejná porada vedoucích programových linií, no a my se vydali na večeři. Cestou jsme ještě potkali Koraxe, Orianu a Darella a vydali se na „něco menšího“ do Panského dvora.

Po posilnění se taťka vydal na linii Babylonu 5 a já jsem si užívala velmi komorní promítání voyagerovských epizod v malém sále.

Poslední oficiální conový trekfestový den tak pro nás skončil něco po desáté večer.

Pro ty odvážné a hrdinný byl však připraven ještě Kasch-wan, test dospělosti pro Vulkáne i nevulkánce žijící mimo Vulkán. Zkouška měla dvě části, tradiční souboj s lirpou a noční přechod pouště, kterou v tomto speciálním chotěbořském případě simulovaly okolní lesy a háje…

Tak skončil letošní startrekový con na Festivalu fantazie…a na ten další? Na ten se ještě zatím nikdo nevydal, ale zájemci už jsou a s organizací se také pomalu začíná… a čas je vždycky na straně věcí budoucích.

Závěrem

Co říci závěrem? Stejně jako loni, předloni, předpředloni… prostě jako vždycky, i letos se dny strávené v Chotěboři zařadily k těm nejlepším letošním mnoha z nás a dá-li Gene, sejdeme se napřesrok zase!