Druhý Kastrolcon je za námi.

Jak již bylo na tomto místě avizováno, konala se poslední únorový víkend opět naše kastrólová mise, ve zkratce Kastrolcon. Po loňské premiéře v lednu letošní repríza proběhla až koncem února – zčásti proto, abychom se trochu posunuli od vánoc s jejich plnými stoly a hromadami lahůdek na nich, a zčásti kvůli našim milým studentům, kteří již měli za sebou svá zkoušková období (aspoň doufám).

Vlastní festival fantastických jídel probíhal jen jeden den – v sobotu, celá akce však byla třídenní. Začala již v pátek příjezdem přespolních účastníků, jejich ubytováním a nezbytným družením se, pokračovala vlastním hlavním programem v sobotu a zakončena byla v neděli – cestami za kulturou, za poznáním a nakonec také za domovem.

Dnem D však byla přece jen sobota. Pečlivě vypracovaný program se počal odvíjet od raného dopoledne, kdy po určitě vydatné snídani (já jsem tam nebyl) dorazila silná sestava ze severních plání kolem Dolní Lutyně do Ostravy, zaparkovala své plechové miláčky a procházkou po městě se přesunula do ostravskému studiu České televize, kde byl naplánován ostrý start programu. Tam jsme se také v 11.00 skoro všichni sešli a vyrazili na prohlídku studia, kterou nám zařídila Beka – budiž jí za to náš dík. Paní průvodkyně po jednotlivých studiích a později i pan průvodce po technickém zázemí vyprávěli o práci v televizi velmi poutavě a odhalili nám určitě zase něco nového. Byli jsme zde dopředu prezentováni jako klub scifistů (nebo spolek tichých bláznů, teď nevím). Ale věděli, že víme, a že nás jen tak něčím nepřekvapí. Exkurze se protáhla skoro na dvě hodiny, ale čas zde nám příjemně uběhl a bylo se na co dívat.

Před vlastním soutěžním kláním nás ještě čekal oběd v restauraci Beseda v Heřmanicích – byl naplánován asi z obav, že ty naše pozdější výtvory třeba nebudou až tak jedlé nebo jich bude málo. A taky jsme po té televizní štrapáci měli hlad a s prázdným žaludkem se těžko tvoří. Jídlo bylo dobré, pivo už méně. Nechci Ostravar jmenovat, ale hlásit to musím. A to jsem nebyl na misi autem a pivo jsem si vyjímečně mohl dát. Ale to byl snad jediný malý mráček na celém dni – a to doslova, neboť i sluníčko na Kastrolcon celé odpoledne nakukovalo přes okna.

Takže po obědě nám už nic nebránilo započít s hlavním bodem programu. Přesunuli jsme se v rámci Heřmanic o malý kousek dál – do Nanosvěta. To je místní mateřská škola a všechno zde bylo malinké. Když jsme si chtěli sednout ke stolu, tak na dvě židličky (můj vynález) a podobně. Ale kuchyně byla v normální velikosti a mohlo se začít. Již v restauraci bylo vyplněno sedmnáct přihlášek do soutěže a tak nyní těchto sedmnáct jednotlivců nebo týmů začalo vytvářet a dotvářet svá kulinářská díla.

Netrvalo to ani tak dlouho a na stolech v jídelně se začaly naše výtvory hromadit. Někomu to trvalo déle, jiný to měl hned. Nezáleželo jen na šikovnosti soutěžících, ale i na složitosti pokrmu nebo na stupni jeho připravenosti z domova. Nakonec byly přehlídkové stoly obsazeny skoro tři a přistoupilo se k hodnocení. Napřed proběhlo pod vedením Foxe náročné a odborné zhodnocení tříčlennou porotou a poté všelidové hodnocení všichni všemi (kromě sebe samozřejmě). Dostali jsme na to dokonce zvláštní tiskopisy a tvářili se velmi zasvěceně a odborně. Hodnocení spojené s ochutnáváním bylo příjemné a ani se nám od něho nechtělo. Ale přece jen se muselo vše spočítat, takže jsme je uzavřeli a komise a organizátoři se do toho pustili.

Během jejich práce jsme se bavili v přilehlé herně MŠ. Zde proběhla doplňková poznávací chuťová soutěž (se zavázanýma očima, čichat se mohlo), tu vyhrála překvapivě, ale zaslouženě Danka – se skóre 10 poznaných vzorků z 10 předložených, a také tombola. Kdo si koupil los, mohl vyhrát nějakou maličkost do kuchyně – třeba kilo mouky nebo nafukovací balónek – do kuchyně velmi praktické na výzdobu. Pěkně nám při tom všem to čekání v herně Nanosvěta uběhlo (hromady různých vychytaných hraček byly všude kolem a někteří se velmi rádi vrátili do dětství) a již tu bylo vyhlášení vítězů hlavní soutěže. A jak to dopadlo? U odborné komise zvítězil Wesley se svými Kraytonskými jednohubkami, v hodnocení nás ostatních se stali vítězi Ori a Darell se svými Marťánky a Tribbly na mandlích.  A absolutními vítězi po sečtení obou hodnocení se stali opět Ori a Darell.

Ceny se rozdaly, téměř všechny body programu byly za námi. Ale jeden tu ještě byl a byl velký a dobrý. Dort, nádherný dort ke třetímu výročí počátku činnosti našeho klubu po názvem Subspace. To byla ta opravdová tečka za celým Kastrolconem II. A protože byl skvělý, těšme se na Kastrolcon III v roce 2012!