Bridge Commander – Kobayashi Maru (mod)

Zkoušeli jste už někdy autodestrukci ve warpu?

Asi každý Tr­ekkie, který někdy hrál nějakou Star Trekovou hru se setkal s vesmírným simulátorem firmy Activision, ve kterém převzal velení na lodi a vydal se po stopách neznámého nebezpečného útočníka. Úspěch původního Bridge Commandera nevyplýval jen z na tu dobu královské grafiky (podotýkám, že hra byla vypuštěna kolem roku 2000), ovládání hlasem a pěkného intra, bylo to i díky perfektní dějové linii, která konec konců dělá Star Trek tím, čím je. Všichni jsme si tedy užili svých několik hodin naprostého úžasu nad možnostmi hry – vždyť doposud žádná Star Treková hra nenabízela možnost zeptat se důstojníků na jejich názor (díky rozsáhlým dialogům postavy postupně získávaly charakter), nebo mít možnost ovládat loď manuálně, nebo jí předat kormidelníkovi. Takových možností bylo v původním BC plno, a proto byl tak atraktivní. Skutečně se mu podařilo perfektně nasimulovat atmosféru Star Treku. Ale Single Player nakonec skončil a my jsme byli odkázání na Multiplayer, v případě nedostatečné rychlosti připojení na boty v Quick Battle. To se ale nakonec omrzí. Někteří z nás asi narazili na weby jako BCFiles, které nás nabádaly k instalaci „jedné nebo dvou“ prográmků, pomocí kterých jsme si mohli do hry přidávat lodě, můstku a jiné doplňky. Z „jedné nebo dvou“ utilit se ale nakonec stalo pět, navíc jejich používání bylo řekněme složité a v případě, že jste někde udělali chybu jste skončili s nefunkční instalací hry. To mnohé (i mne) od moddingu odradilo a radši jsme se spokojili s defaultními možnostmi hry.

Nedávno se začal rýsovat projekt vývoje českého dabingu pro Bridge Commandera, a tak jsem si ho asi po dvou letech nainstaloval. Chtěl jsem si zahrát online, protože SP už jsem znal a dostal jsem doporučenou modifikaci optimisticky zvanou Kobayashi Maru. Modifikace se prý jednoduše (a hlavně bez potřeby dalšího softwaru) nainstaluje a poběží… Moc jsem tomu nevěřil, ale co. Celý 450 MB velký soubor jsem stáhnul, ISO obraz vypálil na CD a spustil ho. Nejprve mne uvítalo průměrné CD menu, pak mou pozornost ale upoutala doprovodná hudba, kteroujsem ještě nikde neslyšel a která se do menu perfektně hodila. Začal jsem tedy s instalací.

Vzhledem k tomu, že komprimovaný ISO obraz má asi 450 MB, je jasné, že instalace bude trvat asi stejně dlouho, jako instalace hry samotné. Ale i to se dá přečkat. Instalace tedy proběhla úspěšně a já klikl na ikonu Bridge Commandera a sám sebe jsem se ptal, zda jsem si opět nezruinoval istalaci hry. Nezruinoval! Hned na mne vyskočilo nové intro, které je dle mého sestříháno z DS9 záběrů Války s Dominionem. Asi po dvou minutách (!) skončilo a já se dostal do menu hry. Tam jsem si hned všiml, že políčko Quick Battle zmizelo a na jeho místě se objevilo Missions. Ale na to jsem hned neklikl, protože jsem měl nastavené nízké rozlišení, šel jsem si ho tedy změnit do konfigurace. Tam na mne čekalo další překvapení – přibyly tam asi tři nové položky, pomocí kterých se daly řídit modifikace provedené Kobayashi Maru. Aby byla legrace, vše jsem povolil a konečně jsem klikl na Missions. Tam je na výběr mezi Quick Battle, několika novými scénáři bitev a SP hry s použitím nových modelů dodávaných s modem. Klikl jsem tedy na Quick Battle a vrhl jsem se na výběr lodí. Tam na mne čekalo to největší překvapení – přibylo asi 50 modelů lodí a asi deset můstků! Jen tak pro zajímavost – v modu jsou zastoupeny všechny hlavní lodě Borgů, dále byly doplněny databáze lodí Klingonů, Romulanů a Cardassianů (i o méně významné třídy, jako Grifin, K’Vort nebo Hideki), dále byla přídána složka s loděmi Dominionu, Son’a, rasy 8472, Kazonů a mnohých dalších. Modely obsažené v původním BC byly pak nahrazeny mnohem kvalitnějšími, znát je to zvláště na třídě Galor, která vypadá přesně jako ze seriálu. A pak je tady samozřejmě Federace, která se může pochlubit největším počtem přidaných lodí, a to jak klíčových (Prometheus), tak méně důležitých (Centaur, Danube, Captain’s Yacht). Na své si přijde opravdu kažný. Lodě, mají navíc různé druhy phaserů – třída Miranda zkrátka střílí jinak než Sabre nebo Defiant (ten má i správné pulsní phasery).

Ač jsou lodě jedním z hlavních vylepšení, nejsou jedniným. Jako další lze jmenovat gigantické rozšíření databáze míst pro bitvy. Některá jsou zcela neznámá, jiná, jako Vulkán (má perfektní hvězdy) jsou známější. A pak jsou tady ještě místa, která známe z filmů – např. mapa Khan je výborně propracovaná mapa poblíž planety Genesis. Vzhled mapy Vger snad ani nemusím rozebírat.

Ovládání lodí také doznalo mnohých změn. Tak zaprvé, celá hra je o něco rychleší. U lodí, které to mají umět je možnost separace trupu, a to např. u třídy Prometheus vypadá naprosto úžasně. Problém je v tom, že pokud je zničena část lodi, na které jste, nepřesunete se na jinou, končíte. Byla přidána možost horizontálního a vertikálního pohybu s lodí pomocí bočních trysek a v případě letů na velké vzdálenosti uvnitř systému můžete použít warp (můete ho použít i při bitvě, např. na oblétnutí protivníka). Dále je možno nastavit více cílů. Pokud má totiž vaše loď více phaserových polí, což většinou má, výdy některá zahálí. Proto je dobré určit si vícero cílů, na které se má zaměřit vaše „pozornost“. V případě, že se loď, na kterou útočíte vzdá, což je také nová možnost, můžete na ni transportovat řekněme MACO oddíly, které ji … nenapadá mne vhodné české slovo, anglické je capture. Vy sami se ale samozřejmě také můžete vzdát. Pokud se vám ale nezamlouvá možnost vzdát se do rukou nepřítele, ale chcete přesto dát posádce šanci, můžete ji poslat do únikových modulů. Pokud ne, můžete nastavit (ano, nastavit, i dobu prodlení) autodestrukci. Ta je efektní zvláště ve warpu. Navíc části lodí se rozlétávají novým způsobem…

Grafický engine hry nahrazen nebyl, to ale vůbec nevadí. Asi všechny modely lodí byly nahrazeny mnohem lepšími, zbraně mají nové efekty, stejně tak i exploze. Vzpomínáte se na explozi Reliantu v TWOK? Tak takové jsou! Při bitvách je navíc sluyšet, jak střely bubnují o trup a dokonce jak je trup namáhán. Můstky a bootscreeny jsou rovněž přepracovány.

Hudební doprovod je stejný jako u SP. Hlášky posádky jsou ale voleny mnohem lépe. Jako přiklad uvedu autodestrukci (Saffi) – Počítači, aktivuj autodestrukci, autorizase Laren alfa šest. Navíc bylo přidáno několik počítačových hlášek typu „selhání warpjádra za pět minut“, což je vcelku neškodné, protože i kdyby neselhalo, tak pět minut většinou na ukončení bitvy stačí.

Kobayashi Maru má mouchy. Tyto mouchy lítají a píchají do stability, který tedy dostává zabrat a někdy selže. Nepodařilo se mi kupříkladu hru rozjet s texturami na low details, které zřejmě chybí. Po instalaci patche jich ale dost zmizí. Pak už zbývá jen několik spíše úsměvných chyb. Pokud máte zaměřenou nepřátelskou loď a v menu prvního důstojníka uvidíte „Orders“ klěpněte na ně a zadejte Autodestruct / Yes. Výsledkem bude autodestrukce, ale nikoliv vaší lodi, nýbrž vašeho cíle. To je ale dobře ne?

Závěrem tedy mohu říci toto: i přes můj počáteční skeptický přístup mohu říci, že Kobayashi Maru je nejlepší modifikací Bridge Commandera, jakou znám, troufám si dokonce řící, že po instalaci je to nová hra. Kdybych m+l hodnotit, hodnotím na 85%. Vesmír Star Treku je ještě skutečnější, zážitky realističtější a pevný disk zaplněnější. Pokud tedy můžete stáhnout 450 MB, rozhodně to udělejte, neprohloupíte.