Vlastní krví

Deep Space Nine je asi nejméně známým seriálem ze světa Star Treku u nás, je proto jen dobré, že vycházejí knihy, které se mu věnují. Tento román není dokonce ani novelizací seriálové epizody, přináší nám tedy opravdu nový pohled do světa stanice DS9. Dle zmínky v tiráži by kniha měla předcházet seriálové epizodě Bojová linie (Battle Lines) z druhé poloviny prvé řady.

Jak se můžeme dozvědět i ze stručného popisu na zadní straně knihy, základní zápletkou je fakt, že se Cardassiané pokoušejí vybudovat bez vědomí Hvězdné flotily na opačné straně červí díry v kvadrantu delta svojí základnu se stálou posádkou. Na tom by snad nebylo nic tak špatného, kdyby si tím nechtěli potvrdit svůj nárok na tamější prostory a na bohatá neprobádaná území. Komandér Sisko spolu s celou posádkou stanice tak mají za úkol je předehnat a u opačného ústí červí díry zprovoznit stanici Federace.

To jistě není jednoduchý úkol, neboť stanice má problémy s potřebnými komponenty a materiály a také je tlačí čas. Cardassiané ale mají náskok a už jsou na místě v kvadrantu delta. A aby těch problémů nebylo málo, do hry vstupuje bajorská náboženská frakce, vedená fanatickým veteránem bajorsko-cardassianské války, která se vše, co je spojeno s červí dírou, snaží sabotovat. Tento muž býval kdysi také spolubojovníkem majora Kiry, a to se stává důležitým, neboť právě Kira je společně s doktorem Bashirem pověřena úkolem stanici vybudovat. Doktor je zatím stále ještě chlapík, který vidí jen svoji práci, a do mise se dostává jen proto, že jako stanice má být použita jím budovaná karanténní jednotka. Doktor je ješitný a nechce „svoji“ jednotku jen tak poskytnout pro jiný účel. No a Kira je stále tou nedůvěřivou Bajorankou, která vidí nepřátelství všude kolem sebe – a u zástupců Federace především.

A kolem těchto dvou hlavních dějových linií, které se místy splétají do jedné, se vlastně všechno točí. Dočkáme se setkání s Proroky žijícími uvnitř červí díry a toto setkání zasáhne významně do děje včetně specifického pojímání času obyvateli tohoto prostoru. Bashir a Kira jsou rozděleni, doktor se musí střetnout s filozofií Proroků a s jejich pojímáním reality, zatímco Kiru čeká souboj s bývalým druhem ve zbrani. Tento souboj se stává honičkou na myš, kdy všechny trumfy má v rukou fanatický Bajoran, místy děj připomíná thriller nebo dokonce kriminální horor (bezmocná oběť a vrah). Situace obou hrdinů se zdá být beznadějná, ale podaří se jim z této šlamastyky dostat. Nebudu prozrazovat jak, to by v recenzi být nemělo. Musíte si to zkrátka přečíst sami. Mohu snad jen říct, že do děje ještě zasáhnou Cardassiané, že Kira a Bashir ochotně spolupracují a že to s nimi nakonec dobře dopadne. Jinak to ani nejde, vždyť dobrodružství stanice DS9 se zde teprve rozjíždí a oba patří k jeho hlavním hrdinům.

Již zmíněnému časovému zařazení románu do linie DS9 odpovídá i to, že postavy k sobě zatím hledají nějaký bližší vztah, pokoušejí se zbavit vzájemné nedůvěry a teprve se začínají snažit táhnout za jeden provaz jako jedna posádka – a to ještě ne všichni a ne pořád. I když tento román nepatří mezi to nejlepší ze Star Trek opusů, určitě patří do jejich lepší poloviny. Mohu vám jej rozhodně doporučit k přečtení.