USS Voyager, NCC-74656

USS Voyager (třída Intrepid) je lodí Hvězdné Flotily a na svou první misi, pod velením kapitánky Kathryn Janeway, byla vyslána na svou první pouť v roce 2371.

Tato loď je dalším krokem vpřed, co se týče konstrukce a vybavení hvězdných lodí. Některé tradiční procesory byly nahrazeny bio-neurálními obvody a inženýři také vybavili loď možností přistávat na povrchu planet

Loď byla zkonstruována ve flotilních docích Utopia Planitia, jež jsou umístěny na orbitě Marsu, a byla oficiálně vypuštěna ze stanice McKinley hvězdného data 48038.5. Voayger byl první lodí, jenž byla vybavena warpmotory třídy 9 (tyto motory jsou schopny dosáhnout WF 9.975). Později po vypuštění loď navštívila stanici Deep Space 9, odkud zahájila svou první misi. Tou bylo vystopování Makistické lodi Val Jean v území zvaném Badlands. Této lodi velel důstojník Flotily Chakotay. Tato mise byla původně plánována pouze na pár týdnů.V Badland byly obě lodi zasaženi jakousi vlnou, kterou vytvořila bytost zvaná Ochránce a vrženy až na druhou stranu galaxie, na vnější okraj Delta Kvadrantu. Vzdálenost, kterou urazili za naprosto minimální čas činila něco přes 70 000 světelných let.

V Delta Kvadrantu

Loď Voyager oficiálně ztratila kontakt s Hvězdnou Flotilou hvězdného data 48307.5, tím, že se ocitla příliš daleko od Alfa Kvadrantu. Poté, co byl Val Jean zničen v bitvě proti Kazonům, byl zbytek jeho posádky přesunut na Voyager, aby se společně vydali na cestu domů. Několik prázdných klíčových pozic na palubě Voygeru, které se uvolnili po smrti mnoha členů posádky při boji s Kazony, muselo být obsazeno bývalými Makisty z Val Jeanu. Místo zemřivšího doktora bylo trvale nahrazeno PZH, jenž byl původně konstruován pouze pro krátkodobé používání.

V prvních dnech poutě Voyageru po Delta Kvadrantu se loď střetla se třemi novými druhy: Talaxiany, rasu Ocampa a Kazony. Talaxian s jménem Neelix a žena rasy Ocampa s jménem Kes se připojili k posádce Voyageru poté co Ochránce zemřel.

V roce 2373 se USS Voyager setkal s Druhem 8472, s rasou silnější, než jsou sami Borgové. Kvůli hrozbě rasy z tekutého vesmíru dokonce kapitán Janewayová uzavřela mírovou dohodu s Borgy, kteří se útokem na tekutý vesmír dostali do války s Druhem 8472. Posádce Voyageru se podařilo vyvinout zbraň, založenou na borgských nanosondách, jenž dokázala účině eliminovat hrozbu Druhu 8472. Po tomto incidentu se k posádce lodi USS Voyager připojil borgský jedinec s označením Sedmá z Devíti, ale posádku opustila Kes, kvůli svým vzrůstajícím telepatickým schopnostem.

Hvězdná Flotila považovala Voyger za zničený na území Badlands, až do doby, kdy byl PZH přenesen na Federační loď USS Prometheus za použití Hirogenské senzorické sítě. V tu dobu byla loď obsazena Romulany. Doktorovi se, za pomoci PZH verze II, podařilo navrátit loď zpět Flotile a osobně měl možnost komunikovat s Velením HF a sdělit mu informace o Voygeru a jeho nechtěné exkurzi po Delta Kvadrantu.
Poté co Doktor oznámil situaci Voyageru, Komunikační vývojové centrum Hvězdné Flotily započalo projekt Pathfinder, který měl nalézt způsob jak dostat Voyager s celou jeho posádkou domů, nebo alespoň navázat s lodí kontakt. Tomuto projektu velel komandér Peter Harkins a dohled nad ním měl Admirál Owen Paris. Avšak hnací silou tohoto abiciózního projektu byl poručík Reginald Barkley.

V roce 2375 Voyger narazail na USS Equinox, loď, která byla Ochráncem také přenesena do Kvadrantu Delta. Při této příležitosti odhalila kapitán Janewayová nelegální pokusy, které províděla posádka na jakémsi druhu nukleogenických stvoření. Kathryn umožnila zbytku posádky Equinoxu, který zbyl na pouti neznámým vesmírem, aby pracoval na palubě Voyageru, avšak byly pod přísným dozorem.

Na počádku roku 2376 se podařilo uskutečnit první spojení mezi Voyagerem a Velením Hvězdné Flotily pomocí MIDAS pole za použití mikro-červí díry. I přesto, že byly možnosti spojení omezené, podařilo se Flotile lodi odeslat nejen nové aktualizace taktických systémů, ale také umožnila soukromou konverzaci mezi jednotilvými členy posádky ztracené lodi a jejich příbuzným v Alfa Kvadrantu.

Roku 2377 se podařilo Voyageru získat kus sondy s dlouhým dosahem Friendship 1, jenž byla vyslána v 21. století ze Země agenturou UESPA. Následující rok se podařilo lodi USS Voyager vrátit, za pomoci Admirála Janwayové z alternativní časové linie, vrátit domů. Tato Admirál Janewayová, jenž přicestovala časem z počátku 25. století, přinesla svému mladšímu ‚já‘ sofistikované ‚protiborgské‘ technologie, jejichž součástí byly transfázová torpéda či technologii generování abalitivního pancéřování, které by lodi umožnili bezpečně proletět borgským transwarpovým hubem. Když Voyager dosáhl hubu, rozkázala Admirál posádce vstoupit do hubu, ale kapitán byla neochotna promarnit příležitost vážně poškodit borgskou základnu.
Po nalezení způsobu, jak zničit hub, Voyager vnikl do jednoho z otvorů, zatímco Admirál Janewayová infiltrovala úl Borgské Královny, kde také byla asimilována. Ale předtím se Admirál naočkovala neurolitickým patogenem, který při procesu asimilace starší z Janewayových, pronikl skrze královnu do celého kolektivu. To oslabilo štíty meziprostorových rozvodů umístěných v subprostoru a Voyager zničil jeden z hubů třemi transfázovými torpédy, což způsobilo tlakovou vlnu. Voyager byl však při pokusu vlně uniknout zajat Koulí, která ho před tím pronásledovala. Poté, co Koule opustila transwarp vedení v Alfa Kvadrantu, Voyager vystřelil jedno transfázové torpédo, keteré zničilo borgské plavidlo a on mohl uniknout z útrob koule. Tím byla zničena celá borgská transwarpová síť i Unimatrix 1. Flotila plavidel, jenž měli za úkol prozkoumat informace o signatuře borgské energie, přivítala Voyager, když opustil transwarp, a doprovodila ho domů.

Celkově Voyager strávil 7 let v Delta Kvadrantu, než se vrátil opět do Federačního prostoru. Původní čas, který by loď potřebovala, aby se vrátila zpět byl 75 let, ale za pomoci mnoha cizích ras, různých vesmírných anomálií a s přispěním nových technologií, lod výrazně zkrátila svůj pobyt v Delta Kvadrantu.Za tu dobu Voyager zaznamenal kontakt s více než čtyřmi sty nových ras a mnohokrát se střetl s Borgy, či jinými nepřátelskými rasám, při nichž loď přišla o mnoho členů posádky. Ale na druhou stranu celá pouť ‚mořeplavce‘ přinesla obrovské poznatky o neprozkoumaných místech našeho kvadrantu.