The Cage – historie pilotního dílu

V roce 1964 bylo vše, co dalo vzniknout Star Treku tak, jak jej dnes známe, obsaženo na několika stránkách z psacího stroje, které přesvědčily studio Desilu, aby uzavřelo tříletou smlouvu s Gene Roddenberrym.

Tyto stránky popisovaly misi lodi USS Yorktown, jejíž 203 členů posádky pod vedením kapitána Roberta T. Aprila objevovalo různorodá tajemství vesmíru. Na povrch planet byly prostřednictvím konvertoru hmoty-energie vysílány pozemní oddíly, které s Yorktownem udržovaly spojení s pomocí telekomunikátorů a chránily se pomocí laserových pistolí. Ačkoli se s postupem času změnila terminologie, byl právě v této době položen pevný základ tomu, co si dnes představíme, když někdo řekne „Star Trek“. A když v červnu ‘64 dala NBC zelenou pilotnímu dílu série, byl čas na těch základech začít stavět.

Jak řekl Gene Coon, producent ST, „Gene vytvořil úplně nový vesmír.“ A protože v šedesátých letech se začala ve velkém prosazovat televize, byla otázka, jak bude ten vesmír vypadat.

Rick Sternbach, senior ilustrator a technický konzultant pro Star Trek tvrdí, že mezi ST designérem a kusem čistého papíru se stojí tři filtry.

Prvním a nejdůležitějším filtrem z pohledu filmového průmyslu je filtr peněz. Kolik bude stát než se design přenese z papíru do reality nebo alespoň do iluze reality na TV obrazovce? Každý Trek se musí vměstnat do rozpočtu, což znamená, že návrhář nemůže nakreslit předmět nebo scenerii, kterou nelze realizovat stejně tak jako scénárista nemůže napsat kus, ve kterém na základnu útočí tisíc klingonských lodí.

Druhým je filtr praktičnosti. Vypadá navržený předmět tak, že může vykonávat funkce, ke kterým je určen? Zde se zasekne mnoho designérů – vypadá zbraň dostatečně hrozivě na to, aby si diváci uvědomili, že skutečně jde o zbraň? Je mimozemské zařízení příliš odlišné aby divák pochopil k čemu slouží? Nebo je příliš jednoduché to pochopit a je tedy zařízení „moc málo mimozemské“?

Třetím filtrem je filtr, na který diváci reagují až nečekaně silně – historie. Jde o vizuální a faktickou kontinuitu, která spojuje Enterprise s Enterprise-D a Voyagerem nebo Klingony Kirkovy doby s těmi Picardovými.

I když se v posledních čtyřech dekádách na tvorbě třetího filtru podílelo mnoho různých umělců, na začátku to byly pouze dva lidé – Pato Guman a Matt Jefferies.

Guzman byl scénový designér seriálu The Lucy Show a s nadšením přijal nabídku Desilu a stal se návrhářem interiéru Enterprise.

Matt Jefferies byl, stejně jako Roddenberry, během druhé světové války leteckým pilotem a vysloužil si reputaci kvůli svým aerodynamickým pracem. Jako svého zaměstnance ho Desilu pověřilo úkolem navrhnout samotnou Enterprise. Jediným podkladem, který k tomu měl, byl Roddenberryho seznam co NEchtěl vidět.

„Hned na začátku,“ vzpomíná Jefferies „Gene vyjasnil, že nechce žádné trysky, šlehající plameny ani nic takového. Takže jsem skoupil všechno co bylo k mání od Flashe Gordona, pověsil jsem to na zeď a jasně jsem řekl ‘tohle nebudeme dělat’. Takže jsem mohl začít dělat takovou… takovou obálku.”

Obálka, o které Jefferies mluví, jsou základní prvky vzhledu Enterprise. Nemohla vypadat jako klasická raketová loď. Design, se kterým po stovkách zamítnutých návrhů přišel položil základ designu všech ostatních lodí Hvězdné flotily a vytvořil první a nejsilnější ikonu vesmíru Star Treku.

Jefferiesův přístup navíc pomohl designu dalšího klíčového elementu plánovaného seriálu – tím byl můstek. Pato Guzman vytvořil jeho kruhový půdorys, centrální obrazovku a dvouúrovňové pojetí. Jefferies si vzal na starost pracovní stanice a layout počítačů 23. století.

„Design exteriéru byla jedna z mála věcí, kvůli kterým jsem se s Roddenberrym přel,“ pokračuje Jefferies, „chtěl jsem ho totiž mít co nejjednodušší. Jak říka Murphy, všechno, co lidi vytvoří se jednou zkazí – tak proč mít extra přístroje vně lodi ve smrtícím vakuu? Proč je nemít uvnitř?“

Mezitím, co Jefferies s Guzmanem pracovali na ztvárnění budoucnosti, spolupracoval Roddenberry s autory sci-fi literatury a řadou vědců, aby jeho vize budoucnosti byla co nejlépe vědecky podložena a vypadala o to reálněji.

I když první pilotní epizoda „The Cage“, v češtině „Klec“ byla NBC zamítnuta, učinila televizní síť neobvyklý krok a objednala si druhý pilot, který známe pod jménem „Kam se dosud člověk nevydal“. Tento pilotní díl poprvé uvedl Williama Shatnera v roli kapitána Jamese T. Kirka a stal se zakládajícím kamenem Star Trek universa. Co se ale designu Star Trek světa týče, ten už jasně určila „Klec“, a to tak jasně, že se ho drží CBS i dnes, po více než čtyřiceti letech.